Bítov 12. 8. - 23. 8. 2015
Konkláve
Neobvyklé táborové téma a ještě neobvyklejší průběh celotáborové hry. Jeden den našeho táborového života totiž představoval pontifikát jednoho papeže. A jak to všechno probíhalo? Děcka začínaly každý den jako jáhnové. V průběhu dne se musely postupně vypracovat na kněze, biskupy a kardinály. Každý postup byl náročný. Zodpovědět otázku z náboženství či ekumenismu, posloužit prací na táboře či splnit těžký úkol. Večer se pak všichni, kteří byli ten den kardinálové, účastnili konkláve a zvolili ze svého středu jednoho papeže. Papež pak mohl vydávat papežské buly, kterými mohl ovlivňovat táborový den, papežskou pokladnici nebo přímo vše, co se týkalo národů. Podrobnější popis lze nalézt ve hrách.
Skupinky letos představovaly tři národy: Francouze, Němce a Italy. Jejich úkolem bylo postavit co nejhonosnější katedrálu. Katedrálu stavěly z materiálu, který nakupovaly za zlato u obchodníků. A zlato získávaly za různé hry a tažení. A papež měl tu moc pomocí buly změnit i výši zlata, kterou národy dostaly.
A tak podle toho, z kterého národa papežové byli, vydávali a rušili různé buly, tak aby to bylo výhodné pro jejich národy. Kromě toho si bulou posunuli třeba budíček o hodinu později nebo zkrátili ranní rozcvičku.
Na konci tábora se hodnotilo nejen kolik zlata který národ za hry nashromáždil, ale také to jak pěknou katedrálu se jim podažilo za zlato postavit. Vyhráli Italové, druzí byli Francouzi a třetí Němci.
A co jsme letos na táboře zažili? Národy například musely najít ztracené obrazy, popsat je svému malíři, který seděl za celtou, a ten je musel jen podle popisu co nejvěrněji namalovat. Hned se ukázalo, kdo je trpělivý, kdo má dobrou představivost a kdo umí své spoluhráče povzbudit k lepším výkonům.
Nechyběly hry na paměť. Jednou musely děcka posbírat roztroušené odkazy z bible, najít si příslušné úryvky a ty jen podle paměti pak odříkat na bezpečném území cílového domečku. Jejich mozky pracovaly na plné obrátky, takže se není čemu divit, že někteří zapomněli i otčenáš, když je chytili zákeřní bandité a snažili se jim všemožně vymazat úryvek z hlavy.
Jedno odpoledne se na silnici objevila velké čtvercová síť, kde byly schovány relikvie. Národy ji musely projít, postupně odkrývat políčka a pamatovat si co kde bylo schováno, aby nakonec mohly vytouženou relikvii vykopat za spolupráce všech členů národa.
Hned z kraje tábora nás napadla nebezpečná barbarská horda, kterou představovaly starší děcka: Filip, Marek, Kája a Eliška. Ti si postavili v lese pevnost a měli za úkol ji chránit. Pokud by ji ubránili přes noc do rána druhého dne, zvítězili by. Naštěstí se táborníci hned dohodli na společném postupu a začali po barbarské pevnosti pátrat po všech okolních lesích. Pravda, vyrazili trochu později a tak prohledávali les až v noci, což se dělá docela špatně. Prošli kolem barbarů sotva pár metrů, svítili jim na pevnost, ale neobjevili je. Barbaři zažívali chvíle napětí a vzrušení. Když pak národy prohledávání lesa pozdě v noci vzdaly, barbaři si oddechli. Ale jejich nocování v lese, pod širým nebem, nemělo trvat dlouho. Děcka se vzbudily v pět ráno a vyrazily opět prohledávat les. Tentokrát byly úspěšnější a barbary zastihly v hlubokém spánku, protože podcenili hlídky. Strhla se lítá bitka o pevnost, kterou barbaři pod tlakem mohutné přesili prohráli. Nicméně to byl velký zážitek pro všechny, hlavně pro barbary.
Z dalších táborových her to byli saracéni, když děcka musely sestřelovat lučištníky z olifantů. Při hře Malomocní je pronásledovala smrtka, hledali očíslované body po celém bítovském náměstí, aby je pak spojili do jednoho velkého obrazce nebo se snažili v hustém lese najít klášter a donést do něho svatou ikonu, v čemž jim bránili lapkové. Jeden den byl ve znamení strachu a obav. To nás totiž navštívila inkvizice a obvinila téměř všechny děvčata z čarodějnictví. Jedna už byla dokonce přivázána na hranici, aby byla upálena... Naštěstí všechno dobře dopadlo a svatá inkvizice byla obhajobou a důkazy přesvědčena, že u nás na táboře opravdu žádné čarodějnice nejsou. Samozřejmě her bylo mnohem mnohem víc a můžete si o nich přečíst zde.
Kromě her si děcka letos vyráběly svíčky. Některým se povadly pěkně a někteří s tekutým voskem zápasili, ale nakonec si domů odvezl každý něco. Také si národy stavěly chýše v lese proti dešti. Pravda s bočním deštěm nepočítaly a tak lezli ven z domečků všichni pořádně mokří a špinaví.
Velkým zážitkem a zkušeností byla pro děcka slepota. To když měly téměř celý den zavázané oči a vše musely dělat poslepu. Nejen hrát hry a plnit úkoly, které dostaly, ale dělat také všechny věci běžného života. Najíst se, uklidit si, zavázat si tkaničky. Ono už jen najít svoje boty poslepu je docela umění.
Na poslední víkend přijali na tábor další návštěvníci. Známí, rodiče a sourozenci táborníků. I pro ně totiž byl letos nachystaný program. A tak hned v pátek večer vyrazili všichni na dlouhou šifrovací hru kolem Bítova. To ještě netušili (ani my vedoucí :-) ) jak dlouhá opravdu bude. Skončili ve dvě hodiny ráno v polovině cesty a druhou půlku dokončili v sobotu dopoledne. Jedno z nejhezčích zastavení noční části byl svítící les, kdy bylo po stromech rozvěšeno přes 200 svítících náramků s čísly a písmeny, ze kterých museli poskládat zprávu.
V sobotu si na oběd vařili všichni sami. Tatínci se postarali o ohniště a dřevo, zbytek pak o vaření a pečení. Oběd byl výborný. Odpoledne jsme zopakovali hru s klášterem a mnichem nesoucí tam ikonu. S tím rozdílem, že tentokrát lapky hrály děcka a vedoucí s dospělými se snažili klášter najít. Děcka si to parádně užily, když jednou mohly honit vedoucí a prohnat svoje rodiče skrz trní. Ale ani rodiče se nenechali zahanbit a nejeden tatínek a maminka se prodírali přes husté smrčí, aby odlákali svoje ratolesti a ostatní mohli ke klášteru.
I když byl letošní tábor méně náročný (až na poslední dva dny pro vedoucí družinek Marťu, Marki, Káju a hlavní vedoucí, protože jsme skoro nespali), byl program opravdu nabitý a děcka si domů odvezly mnoho nových a nezapomenutelných zážitků.
Fotky z tábora:
Video z tábora od Martina:
Fotogalerie: 2015 Bítov
Plakát pro tento rok
